ŘÍJEN 2014
Aktuální názor občanského sdružení Homeopatická společnost
k právní situaci ohledně léčitelství obecně, a zároveň k situaci kolem homeopatie, praktikované nelékaři
Toto naše vyjádření se vztahuje k neověřeným zprávám šířícím se lavinovitě na internetu a budícím ohromný zájem i znepokojení veřejnosti, nejen léčitelů a homeopatů, ale zejména jejich klientů, kteří se obávají, že by v budoucnu mohla být omezena či zcela zrušena svoboda volby několika milionů lidí, využívajících u nás alternativní léčbu.
Podstatou věci je, že na internetu hromadně koluje zpráva, v níž jistý homeopat referuje o případu, kdy byla v r. 2013 léčitelce, poskytující homeopatické poradenství, krajským úřadem vyměřena na základě konkrétní stížnosti pokuta 20 000,- Kč, snížená po odvolání na 15 000,- Kč,. Za vinu jí údajně Ministerstvo zdravotnictví klade, dle internetových zdrojů, že se dopustila „…zjišťování zdravotního stavu, hodnocení okolností, které mohly mít na zdravotní stav vliv, včetně doporučení možné terapie, tedy poskytla zdravotní službu bez oprávnění poskytování zdravotních služeb.“ Toto hodnocení vychází ze Zákona o zdravotních službách. Hned si uvědomíme, že tato definice zahrnuje opravdu jakýkoliv druh či způsob léčitelství, včetně energetického léčitelství, jógy, bylinkářství atp., nejen homeopatii. Mohla by tedy být uplatněna u kohokoliv, kdo poskytuje jakýkoliv druh alternativní léčby nebo poradenství a není oprávněným zdravotníkem. Přesně na druhou stranu je na internetu referován ve stejné souvislosti ještě (opět neověřený) případ rehabilitační sestry, pokutované údajně za to, že poskytovala mimo zdravotnické zařízení alternativní druhy léčby, ač na to, jako zdravotnice, prý neměla dle MZ nárok.
Čili – neoprávněnost alternativní léčby u nezdravotníků, ale i u zdravotníků? Myslíme si, že autor internetové zprávy o této kauze dvou léčitelek nezvážil celý právní kontext té věci a poněkud ukvapeně usoudil, že tomu tak je. Legislativní situace kolem léčitelství je již tradičně, nejen od roku 2011, kdy byl schválen Zákon o zdravotních službách, který nabyl účinnosti v dubnu 2012, poněkud nepřehledná. Bylo tak tomu vždy od roku 1990, kdy se léčitelství konečně stalo legální profesí, a to na základě ústavního principu, že je občanům povoleno vše, co zákon nezakazuje. Na tomto zákonném principu v podstatě u nás působí 24 let dodnes, stejně jako v jiných členských státech EU, jako je Velká Británie, Holandsko, Švédsko, ad.
Již při přípravě Zákona o zdravotních službách a Občanského zákoníku v roce 2011 nechala Homeopatická společnost zpracovat právní rozbor jejich vlivu na praktikování homeopatie a léčitelství obecně. Závěry byly takové, že léčitelství, vč. homeopatie praktikované nelékaři (léčiteli), není zdravotní službou podle zmíněného zákona o zdravotních službách, a proto se na něj tento zákon nevztahuje. Byly brány v úvahu nejen definice v tomto zákoně obsažené, ale i širší právní kontext. Obecně panující názor, že je léčitelství i nyní nadále legální, dosud NIKDO ze strany státu veřejně nezpochybnil, dokonce nedávno ani ministr zdravotnictví ve svých projevech v TV, ačkoliv jinak netajil odpor MZ k alternativní léčbě.
Náš názor je, že údajný postup krajského úřadu vůči léčitelce, v konkrétním jednom medializovaném případě, který se údajně stal vloni, je MZ chápaný jen z úzce rezortního hlediska. Mimochodem, ve zdůvodnění pokuty v dopisu „provinilé“ léčitelce MZ prezentuje i značnou skepsi k homeopatii, a to i pokud by byla jen v rukou lékařů: zmiňuje např. „homeopatické léky s neověřeným účinkem“, vyloučení Lékařské homeopatické společnosti z Purkyňovy společnosti, a tak podobně…). Zároveň v dopise léčitelce odmítá jakoukoliv formu léčitelství. Správní soud, kam byl dle veřejně dostupných informací případ dále postoupen léčitelkou, která odmítla zaplatit pokutu, může rozhodnutí MZ zrušit, jak to učinil již vícekrát v minulosti (a věříme, že se tak stane, pokud ne, jsou tu odvolací soudy a konečně Ústavní soud). U soudu proti sobě obvykle stojí protichůdné právní názory, v tomto případě je to názor právníků z MZ proti léčitelce, která se odvolala. Podstatné bude pro tuto jednotlivou kauzu správní pokuty rozhodnutí nezávislých soudů.
Je tu ovšem jeden velmi významný fakt! Od ledna roku 2014 je účinný nový Občanský zákoník (nebyl ještě účinný v okamžiku vzniku zmíněné konkrétní kauzy), který péči o zdraví upravuje (oddíl Péče o zdraví, §2636), a který vychází ze smlouvy uzavřené ústní nebo i písemnou formou mezi poskytovatelem a příkazcem (v našem případě tedy mezi léčitelem a léčeným). Jde o péči o zdraví za odměnu. Z toho lze usoudit, že se netýká samoléčby, domácí léčby ap., které v tomto kontextu zřejmě nejsou specificky regulované a netýká se jich ani Zákon o zdravotních službách. Týká se však profesionálního léčitelství.
Právní rozbor advokáta Mgr. Jana Pořízka na toto téma, který byl publikován v květnu tr., jasně informuje, že léčitelství (alternativní léčení nelékařů a nezdravotníků) NENÍ Zákonem o zdravotnických službách dotčeno a NENÍ nelegální. Naopak: léčitelé léčí podle Občanského zákoníku, nikoliv podle Zákona o zdravotních službách, pod který spadá i Ministerstvo zdravotnictví: http://www.epravo.cz/top/clanky/ke-smlouve-o-peci-o-zdravi-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-94360.html. Vyjádření Mgr. J. Pařízka se zde v této věci shoduje s právní studií JUDr. Květy Slavíkové o vlivu obou zmíněných zákonů na léčitelství a homeopatii nelékařů, z roku 2011, vypracovanou pro Homeopatickou společnost. To, že se Občanský zákoník vztahuje i na léčitelství, konstatuje i Důvodová zpráva k Občanskému zákoníku. Léčitel tak musí vyhovět při své práci s klientem některým (obecným, splnitelným a nikoliv neobvyklým) požadavkům nového zákoníku. Doporučujeme přečíst si.
Právníci se shodují na tom, že léčitelství (alternativní léčení nezdravotníků) je i nadále legální činnost v rámci platných zákonů. Ale je také pravda, že tu je zřejmý tlak na omezení či zákaz léčitelství a alternativní léčby (a to i u zdravotníků). Takže by občané měli projevit politickou vůli, měli by psát a telefonovat svým poslancům Parlamentu ČR a žádat je, aby podpořili právo na svobodnou volbu občanů ve věcech vlastního zdraví, alternativní medicíny a spirituality. Nezapomínejme, že velká část léčitelských metod včetně homeopatie oslovuje či léčí právě spirituální podstatu člověka (pránu, čchi, vitální sílu apod.), která (a nejen chemické léky!) ovlivňuje naše zdraví. O ní MZ nic neví a vědět ani nemůže. Není to jeho oblast působení. Omezující zásah do této sféry by byl závažným omezením občanských práv, vyplývajících z Ústavy.
Toto je naše aktuální stanovisko ke zprávám, šířícím se internetem, situaci nadále bedlivě sledujeme a nechali jsme aktuálně vypracovat dvě nové právní studie současného stavu, které budeme mít příští týden, avšak předpokládáme, na základě rozhovorů s autory, právníky, že spíše potvrdí či doplní toto stanovisko.
Navrhuji zachovat chladnou hlavu, pokračovat například i v kurzech a školeních podle plánu (což mohu za Homeopatickou akademii i další kurzy, v nichž mám organizační podíl, slíbit) a uvědomit si politickou odpovědnost nejen každého léčitele, jsou nás desetitisíce, ale i klienta alternativní medicíny, těch jsou v ČR milióny, za to, co se stane v budoucnosti se svobodou volby občanů ve věcech jejich vlastního zdraví (že jsou zde nebezpečné tlaky, o tom nelze vůbec pochybovat). Pište poslancům. Je to záležitost politické reprezentace.
Pokračujeme v práci, abychom brzy mohli přinést další zprávy.
Mgr. Jiří Čehovský
předseda občanského sdružení Homeopatická společnost
Vážení čtenáři
v důsledku mnoho dotazů k zákazu léčitelství v ČR jsme na webových stránkách ČEPES zveřejnili stanovisko pana Mgr. Jiřího Čehovského, předsedy občanského sdružení Homeopatické společnosti. V tomto stanovisku je uváděno, že poskytováním alternativních služeb se zaobírá též Nový občanský zákoník (NOZ), konkrétně oddíl 9 Péče o zdraví. Je třeba zdůraznit, že žadatel (klient) i poskytovatel služby (léčitel) uzavírají dohodu, kterou musí oba dodržovat. Bohužel nestává se to v mnoha případech.
V pořadu ČT1 168 hodin ve světě ze dne 19. 10. 2014 byl zveřejněn případ rodičů, kteří v důsledku neúspěšné léčby dítěte lékaři, se obrátili o pomoc k léčiteli. Podle jejich tvrzení na radu léčitele přestali dávat svému dítěti inzulin, což mělo tragické následky. Samozřejmě, že léčitel toto popřel. Nechtěl bych být v roli soudce, který bude tento případ řešit, protože zde stojí tvrzení rodičů proti tvrzení léčitele. Současně s tímto případem ministr zdravotnictví sdělil veřejnosti, že ministerstvo zdravotnictví zřídilo registr stížností klientů na poškození způsobená neodbornou prací léčitelů. Já osobně s tímto krokem souhlasím, protože při opakovaných chybách léčitele bude soudce mít podklad pro spravedlivé rozhodnutí.
Současně upozorňuji i na další paragrafy NOZ, kterými je možno řešit spory mezi klienty a poskytovateli služeb. Jedním z nich je paragraf o klamavé reklamě. Proto všem poskytovatelům služeb alternativních metod doporučujeme – neslibujte nic, co byste nedokázali uskutečnit. A především neslibujte vyléčení, pokud nemáte 100 % jistotu na uzdravení.
Ing. Vlastimil Bažant, předseda České psychoenergetické společnosti
Díl 9
Péče o zdraví
§ 2636
Základní ustanovení
(1) Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.
(2) Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.
§ 2637
Péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav. Péče o zdraví však není činnost spočívající jen v prodeji nebo jiném převodu léků.
Poučení
§ 2638
(1) Poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.
(2) Není-li ošetřovaný plně svéprávný, ale přesto je schopen úsudku, poučí se způsobem přiměřeným jeho schopnosti vysvětlení pochopit; vysvětlení se podá i jeho zákonnému zástupci.
§ 2639
(1) Vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu i případný jiný způsob péče o zdraví.
(2) Musí-li si poskytovatel být vědom, že u ošetřovaného vyvolal představu, že péčí o zdraví dosáhne určitého výsledku, ač ví nebo musí vědět, že výsledku nemusí být dosaženo, je povinen i toto ošetřovanému vysvětlit.
§ 2640
(1) Ohrozil-li by se tím zcela zjevně a vážně zdravotní stav ošetřovaného, může mu být vysvětlení podáno v plném rozsahu dodatečně, jakmile již není třeba obávat se nebezpečí. Má se za to, že toto právo poskytovatel nemá, nepotvrdí-li mu zjevnost a vážnost nebezpečí jiná osoba poskytující péči o zdraví v daném oboru.
(2) Je-li vysvětlení odepřeno a vyžaduje-li to zájem ošetřovaného, podá se vysvětlení jiné osobě pověřené ošetřovaným, ledaže jiný právní předpis stanoví něco jiného.
§ 2641
Dal-li ošetřovaný zřetelně najevo, že si vysvětlení nepřeje, neposkytne se, ledaže nebezpečí, které z toho hrozí ošetřovanému nebo jiné osobě, zjevně převyšuje jeho zájem.
Práva a povinnosti stran
§ 2642
(1) Ke každému úkonu v rámci péče o zdraví se vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. Odmítne-li ošetřovaný souhlas, potvrdí to poskytovateli na jeho žádost v písemné formě.
(2) Požádá-li o to poskytovatel nebo ošetřovaný, potvrdí mu druhá strana v písemné formě, k čemu byl souhlas udělen.
§ 2643
(1) Poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.
(2) Ošetřovaný sdělí poskytovateli podle svého nejlepšího vědomí potřebné údaje a poskytne mu součinnost nutnou podle rozumného očekávání k tomu, aby mohl splnit povinnosti podle smlouvy.
§ 2644
Poskytovatel neumožní jiné osobě pozorovat péči o zdraví ošetřovaného, ledaže ten dal k tomu souhlas. To neplatí, vyžaduje-li se přítomnost jiné osoby, aby bylo prokázáno, nakolik se vyhovělo požadavkům odborné péče.
§ 2645
Poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.
§ 2646
(1) Poskytuje-li se péče o zdraví ve zdravotnickém zařízení, v zařízení sociálních služeb nebo v obdobném zařízení, které smluvní strana neprovozuje, musí být ošetřovanému nebo příkazci včas sděleno, kdo je poskytovatelem a že provozovatel zařízení smluvní stranou není.
(2) Nelze-li poskytovatele určit, považuje se za něho i provozovatel zařízení, kde byla péče o zdraví poskytnuta; to platí i v případě, že provozovatel ošetřovanému nebo příkazci bez zbytečného odkladu nesdělí, kdo je poskytovatelem. K opačným ujednáním se nepřihlíží.
Záznamy o péči o zdraví
§ 2647
(1) Poskytovatel vede záznamy o péči o zdraví, z nichž musí být zřejmé údaje o zdravotním stavu ošetřovaného a o poskytovatelově činnosti, včetně podkladů osvědčujících správnost těchto údajů, v rozsahu nezbytném pro poskytování řádné péče o zdraví. Záznamy poskytovatel uchová tak dlouho, jak to vyžaduje potřeba odborné péče.
(2) K záznamům poskytovatel podle svého uvážení připojí i podklady a vyjádření, které mu popřípadě odevzdal ošetřovaný nebo příkazce.
(3) Do záznamů poskytovatel vždy poznamená, kdo do nich nahlížel.
§ 2648
(1) Požádá-li o to ošetřovaný, umožní mu poskytovatel bez zbytečného odkladu nahlédnout do záznamů, které o něm vede, a umožní mu pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie, popřípadě mu sám vydá proti zaplacení přiměřené náhrady z nich výpis, opis nebo kopii.
(2) Obsahují-li záznamy rovněž údaje o třetí osobě, nelze je zpřístupnit bez jejího souhlasu.
§ 2649
(1) Nestanoví-li zákon něco jiného, nelze záznamy zpřístupnit jiné osobě bez výslovného souhlasu ošetřovaného, třeba by to byl i příkazce nebo zástupce ošetřovaného.
(2) Udělil-li ošetřovaný souhlas, nebo odmítl-li jej udělit, uvede se to v záznamech, které poskytovatel o ošetřovaném vede.
§ 2650
(1) Bez souhlasu ošetřovaného může poskytovatel sdělit údaje o něm v anonymizované podobě k účelům vědeckého nebo statistického šetření týkajícího se zdravotního stavu obyvatelstva a jeho skupin, lze-li rozumně předpokládat, že souhlas nelze opatřit vůbec nebo včas a
a) provádí-li se šetření s takovým zabezpečením, že nehrozí neúměrný zásah do soukromí ošetřovaného, nebo
b) oznámí-li poskytovatel údaje tak, aby vyloučil následné zjištění, kterého určitého člověka se týkají.
(2) Právo podle odstavce 1 poskytovatel nemá, není-li šetření prováděno ve veřejném zájmu, lze-li šetření provést i bez údajů o určitém ošetřovaném nebo vyjádřil-li ošetřovaný výslovně nesouhlas se zpřístupněním údajů o sobě.
§ 2651
Ošetřovaný, který není příkazcem, může péči o zdraví odmítnout; jeho odmítnutím se závazek ruší.
MŠMT A PROFESNÍ KVALIFIKACE „DETEKCE ANOMÁLIÍ ZEMSKÉ KŮRY“ – únor 2014
Dobrý den pane inženýre,
posílám Vám vyjádření, které vyplynulo z jednání na MŠMT dne 19. 2.2014. Jednání se týkalo různých profesních profesních kvalifikací, kle kterým má MŠMT (konkrétně oddělení dalšího vzdělávání) výhrady a připomínky.
K profesní kvalifikaci „Detekce anomálií zemské kůry“ (dříve „Proutkař“) MŠMT vyjadřuje konzistentně nesouhlasné stanovisko
Kvalifikace v této podobě nebude předložena do schvalovacího procesu na MŠMT.
Schůzka ke kvalifikaci v této podobě je bezpředmětná. (Na této schůzce mělo dojít k zapracování posledních připomínek Autorizujícího orgánu MZe a MŠMT do standardu). Je možno otevřít diskusi nad upraveným standardem, avšak pouze pro detekci vodních zdrojů.
Při jednání k této kvalifikaci se poukazoval na to, že v RL (rodný list – úvodní dokument) je uvedeno, že bude prováděna jen indikace vhodných míst pro podzemní vodní zdroje.
Poznámka předkladatele profesní kvalifikace: poslední poznámka je naprosto neoprávněná, protože RL byl schvalován příslušnými orgány a odpovídá odborným dovednostem schválenými v rámci NSP.
REAKCE PŘEDKLADATELE (ČEPES) NA JEDNÁNÍ MŠMT
V Praze dne 17. března 2014
Připomínky k řešení profesních kvalifikací Detekce anomálií zemské kůry a Biopraktik
Obě profesní kvalifikace, zejména Biopraktik, se jeví jako problémové především pro pracovníky MŠMT ČR, přestože se jedná o profese, které jsou na trhu práce žádané. Činnost biopraktika je v současnosti mnohdy praktikována neodpovědnými a mnohdy i podvodnými osobami bez patřičných znalostí a dovedností. Naše snaha o zařazení do veřejné zakázky NSP byla zamítnuta RNDr. Petrem Kaplanem z MPSV ČR především z důvodu, že pro toto povolání neexistuje školské vzdělávání. Proto jsme uvítali přijetí zákona č. 179/20016 Sb. a snažili se tuto PK řešit v rámci NSP I. Na počátku nám PhDr. Vladimír Zatloukal doporučil spojit tuto PK s jinými profesemi. Tento požadavek jsme akceptovali, avšak teprve po osobní prezentaci typových pozic na schůzi Sektorové rady pro osobní služby dne 5. 3. 2009 se náš záměr začal řešit. Neschválení typových pozic SR služeb z 5. 3. 2009 bylo na zasedání zdůvodněno mimo jiné též potřebou metodických úprav. Dne 15. 4. 2009 jsme obdrželi od Ing. Renaty Vrtělové tuto informaci: „Návrhy pozic, které jste zpracovali, jsou v tuto chvíli dostačující a způsob zpracování je v souladu s Metodikou NSP“. Protože se v dubnu 2009 nepodařilo prodloužit trvání veřejné zakázky, byly práce na tvorbě pozic pozastaveny.
Další práce pokračovaly až po zřízení Sektorové rady pro osobní služby dne 2. 10. 2010. Na tomto zasedání bylo členům Sektorové rady navrženo předložit návrhy DK, které chtějí zpracovat v průběhu roku 2011 a vytvořit k těmto DK rodné listy. Na zasedání SR jsem obdržel úkol zpracovat do 5. 12. 2010 RL pro DK Biopraktik, Proutkař a Diagnostik geoanomálií a antropoanomálií. Na zasedání SR pro osobní služby 8. 11. 2011 byl schválen harmonogram prací, podle kterého měla být DK Biopraktik zpracována v roce 2011 a zbývající dvě DK v roce 2012.
Na zasedání SR dne 19. 4. 2011 jsem byl informován, že Koordinační rada neschválila zpracování našich pracovních jednotek s odůvodněním, že musí počkat na vyjádření MPSV ČR. Na svou žádost o sdělení jmen odpovědných pracovníků tohoto resortu, kteří budou o dalším osudu DK Biopraktik rozhodovat, jsem nedostal žádnou odpověď. Pouze v zápisu ze SR ze dne 2. 6. 2011 je uvedena poznámka: „Ing. Bažant reagoval na rozhodnutí KR – jím navržené jednotky práce nebyly KR schváleny. Členům SR předložil výčet specifických dovedností a požádal je o jejich vyjádření k tomuto navrhovanému povolání. Z následující diskuse vyplynulo, že ostatní členové SR stanovisko Ing. Bažanta podporují.“ Na mou žádost o osobní účast na zasedání KR mi bylo pozvání přislíbeno, ale uskutečnit ji v roce 2011 se nepodařilo.
Zpracování PK Proutkař a Biopraktik pak oproti ostatním PK probíhalo nestandardně. Museli jsme plnit úkoly, které jsou běžně zadávané až ve fázi zpracování kvalifikačních a hodnotících standardů. Teprve po splnění těchto úkolů nám dne 16. 11. 2011 zaslala Mgr. Kateřina Trokanova tuto zprávu: „S radostí Vám oznamuji, že KR schválila popis typových pozic, o které jste žádali. Zpracování proběhne v roce 2012 s tím, že nebyla povolena tvorba dílčích kvalifikací k těmto pozicím. Jakmile budou pozice popsány, začne se zjišťovat, který Autorizující orgán by případně DK zaštítil. Jakmile bude vykomunikováno s Autorizujícím orgánem, že tyto kvalifikace mají vzniknout, bude řešena jejich tvorba.“
Toto rozhodnutí však bohužel v dalším průběhu nebylo respektováno. Podařilo se pouze zajistit osobní účast předsedy SR Dr. Zatloukala předkladatele PK Ing. Bažanta na jednání KR dne 26. 3. 2012, kde byly schvalovány poslední projekty NSK 2, které měly být řešeny v roce 2012. Na základě této osobní prezentace KR rozhodla zpracovat jednotku práce, ale pouze pro TP Proutkař. Tento úkol jsme splnili a karta TP Proutkař byly dne 4. 9. 2012 schválena SR pro osobní služby (popis povolání Proutkař je možno najít v číselníku CZ-ISCO).
Jelikož jsme měli důvodné obavy, že pracovníci MŠMT ČR nebudou mít zájem na rychlém hledání AOr pro další pokračování prací na PK Proutkař, pokusili jsme se o to sami, a úspěšně. Autorizujícím orgánem se stalo MZe ČR, a jak se zdá, bude PK přínosem i pro tento resort. Přesto ani další zpracování PK neproběhlo bez stálých obstrukcí ze strany MŠMT ČR, takže čas na zpracování se neustále zkracoval. V podstatě na zpracování dokumentů jsme měli třetinu času oproti ostatním zpracovávaným PK.
V okamžiku, kdy již mělo dojít ke konečnému zapracování připomínek a ke schválení PK Proutkař na zasedání SR dne 10. 2. 2014, byli to především zástupci MŠMT ČR, kteří to znemožnili.
Z dalších zdůvodnění, k jejich postupu jsme obdrželi od PeaeDr Věry Němcové toto oznámení:
1. MŠMT vyjadřuje konzistentně od roku 2013 nesouhlasné stanovisko s touto kvalifikací
2. Kvalifikace v této podobě nebude předložena do schvalovacího procesu na MŠMT
3. Schůzka ke kvalifikaci v této podobě je bezpředmětná (schůzka měla řešit poslední připomínky především ze strany AOr, pozn.). Je možné otevřít diskusi nad upraveným standardem, avšak pouze pro detekci vodních zdrojů.
Při jednání na MŠMT ČR se poukazovalo na to, že navržený standard neodpovídá rodnému listu. Při následné kontrole předložených dokumentů se však ukázalo, že pracovníci MŠMT ČR se ve své argumentaci neopírali o aktuální rodný list schválený v roce 2014, ale nějaký starý návrh – pravděpodobně z roku 2010.
Závěr
1. Při navrhování PK jsme počítali s možností nepříznivého přístupu ředitele odboru vzdělávací soustavy MŠMT ČR, který plně podporuje vědce – skeptiky. Domnívali jsme se však, že v KR budou jeho názory konfrontovány s názory zástupců HK ČR, kteří by měli prosazovat potřeby trhu práce
2. Dosavadní způsob sdělování závěrů z jednání je zcela anonymní, což znemožňuje získat přehled o individuálních postojích jednotlivých účastníků těchto schůzek při rozhodování
3. Ve sporných postojích předkladatelů a schvalujících orgánů by měla být možnost odvolání ke konkrétnímu orgánu nebo možnost osobní účasti předkladatele na jednání schvalujícího orgánu. Určitě by to přispělo ke zrychlení komunikace a řešení sporných bodů.
S pozdravem
Ing. Vlastimil Bažant
člen Sektorové rady pro osobní služby
Důležité a radostné oznámení.
Vedení ČEPES považovalo rozhodnutí Koordinační rady ze dne 16.11.2011 za základ činností v roce 2012 pro právní zabezpečení profesí biopraktik a proutkař. Přesto na základě zkušeností z minulých let jsme do zásadních materiálů (zaměření činností a usnesení valné hromady) dávali takovou obecnou formulaci, že vše se bude odvíjet od skutečnosti, jak dopadne rozhodování Koordinační rady dne 7.3.2012. To se uskutečnilo až po valné hromadě. Na tomto zasedání se totiž přidělovaly finanční prostředky pro schválené projekty. Samozřejmě jsme si byli vědomi toho, že žádostí ze všech sektorových rad je mnoho desítek a že finančních prostředků je jenom určitá částka. Proto nám bylo jasné, na základě zkušenosti z roku 2011, že bude nutno vyvinout veškeré úsilí k tomu, abychom členy Koordinační rady přesvědčili o tom, že je potřeba vyčlenit finanční prostředky i pro náš projekt. Do 7.3.2012 se nám to podařilo pouze u zástupce HK ČR, člena Koordinační rady. Ale to byl pouze jeden ze šesti. Proto prakticky výsledek jednání za 7.3. zněl – projekt psychoenergetiky bude řešen až v závěrečném jednání 26.3. Zbývajícího času jsme využili pro získání podpory co největšího počtu pracovníků, kteří mohou ovlivnit jednání Koordinační rady. V plné míře se nám to podařilo u pracovníků HK ČR včetně viceprezidenta pana Františka Holce, vedoucího Živnostenské sekce. Důležitou roli sehrála skutečnost, že Koordinační rada umožnila osobní účast na zasedání panu PhDr.Vladimíru Zatloukalovi jako předsedovi Sektorové rady osobních služeb a mně jako řešiteli. Je to svým způsobem neobvyklá záležitost, aby se zasedání vrcholového orgánu zúčastnily podřízené složky, ale vyšlo to. Myslím, že to byl ten rozhodující činitel. Rozvinula se debata, která z původních 15ti minut se protáhla skoro na hodinu. Přitom nutno konstatovat, že se jednalo o debatu věcnou a bez jakýchkoliv negativních emocí. My jsme si uvědomili, že náš projekt byl řešen v konkurenci mnoha desítek jiných, které pro pochopení účelnosti na trhu práce byly pro členy Koordinační rady daleko srozumitelnější. Bohužel obě naše profese a obzvláště biopraktik nese na sobě nálepku iracionality. Proto jsme byli velice rádi za konečné řešení. Není sice v souladu s naším plánem, který předpokládal, že v roce 2012 se bude řešit profese biopraktik. Koordinační rada rozhodla, že jako první, tj. v roce 2012 se bude řešit profese proutkař. Při rozhodování Koordinační rady sehrály svou roli dva aspekty. Za prve – profese proutkař byla členům rady asi srozumitelnější a za druhé – profese proutkař byla v číselníku zaměstnání KZAM-R uvedena od roku 2006 v třídě 5 (osobní služby) pod číslem 5152.
Sděluji radostnou novinku. Naše mnohaleté snažení bylo korunováno úspěchem. Sice částečným, přesto díky Bohu za to.
Je pravda, že by nám lépe vyhovovalo, kdybychom mohli zpracovávat profesi biopraktika jako první, protože ji máme lépe promyšlenou a připravenou. O to větší úsilí musíme vyvinout při řešení proutkaře, protože na konečném výsledku zpracování proutkaře závisí i osud profese biopraktik.
Přátelé, držte nám všechny palce. Ať se nám podaří přesvědčit i skeptiky o tom, že i iracionalita může být prospěšná v tomto reálném světě.
Závěrem bych chtěl čtenáře upozornit na to, že problematika proutkaře bude rozebírána v kapitole telestezie.
Ing. Vlastimil Bažant
předseda ČEPES
V Psychoenergetice číslo 2 byl zveřejněn „Podnět k projednání společného postupu na základě přijetí novely živnostenského zákona k 1. 3. 2000“, ve kterém vedení ČEPES mimo jiné upozorňuje na to, že je přesvědčeno, že léčitel může podnikat, a že se nemusí skrývat za jiné profese (např. poradce, maséry atd.). Na základě čeho může léčitel podnikat osvětluje následující stanovisko.
Stanovisko předsedy České psychoenergetické společnosti (dále ČEPES) k činnostem vykonávaných léčiteli
Zrušením možnosti provádět činnost léčitelů mnoha směrů na základě Živnostenského zákona vznikla nová situace, kdy je třeba výkon takových činností posuzovat na základě jiných platných právních předpisů. Podnikat lze podle platných právních předpisů nejen na základě povolení nebo oprávnění k podnikatelské činnosti na základě výše uvedeného zákona, ale činnost léčitelů lze posuzovat jako vykonávání jiné samostatné výdělečné činnosti, která není ani živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (např. zákon o advokacii).
Vykonává-li občan tuto jinou samostatně výdělečnou činnost a má z ní příjmy, vznikají mu povinnosti, které pro něho vyplývají ze zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů a ze zákona č. ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Především jsou tyto příjmy předmětem daně z příjmu fyzických osob (§ 3 odst. 1 písm. b) z č. 586/1992 Sb.). Bližší specifikace těchto příjmů je upravena v ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb.:
„Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani povoláním podle zvláštních předpisů“
Pokud tedy začne občan provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, tj. například léčitelství (dále léčitel) a má z výkonu této činnosti příjem, je povinen podle ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb. podat do třiceti dnů přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. Po provedení registrace vydá tento orgán žadateli osvědčení o registraci (tzv. DIČ, tj. daňové identifikační číslo). Lhůta pro podání přihlášky k registraci začne běžet následující den po dni, kdy začne léčitel provozovat tuto jinou samostatně výdělečnou činnost.
Vedle přihlášky k registraci má dále léčitel dle § 33 odst. 2 cit. zákona povinnost oznámit správci daně opět do třiceti dnů ode dne výkonu činnosti nebo ode dne pobírání příjmu za ni skutečnost, že vykonává tuto činnost nebo, že pobírá příjmy podrobené dani. Obsah této registrační a oznamovací povinnosti je podrobně upravena v § 33 odst. 6 cit. zákona.
Přidělením daňového identifikačního čísla je občan oprávněn tuto činnost vykonávat a povinen plnit všechny povinnosti, které mají ostatní občané, kteří podnikají na základě jiných právních titulů. V případě, že by některý finanční úřad odmítl provést výše uvedenou registraci lze se obrátit na jeho nadřízený orgán, kterým je Ministerstvo financí České republiky.
Upozornění:
Protože se může stát, že na některých finančních úřadech nebudou vědět, že léčitel je veden v „Katalogu prací podle povolání a stupňů 1966“ pod číslem 3299 a katalog byl vydán ve spolupráci s Ministerstvem práce a soc. věcí ČR, mohlo by toto vést ke stížení registrace. Pokud se vyskytnou problémy s registrací na finančním úřadě, postupujte podle uvedeného stanoviska a ČEPES tuto situaci prosím oznamte.
Komentáře jsou uzavřeny.